****** FOXORING ****** [1.závod]
jednotlivci:
zlato: HOROVÁ Pavla (D19), OMOVÁ Jana (D50)
stříbro: KRČÁLOVÁ Veronika (D21), ŠROM Jakub (M19), BAIER Martin (M21)
bronz: HAŽMUKOVÁ Pavla (D35), ŠIMÁČEK Martin (M19), OMA Jakub (M21)

****** SPRINT ****** [2.závod]
jednotlivci:
zlato: HOROVÁ Pavla (D19), KRČÁLOVÁ Veronika (D21), ADÁMKOVÁ Blanka (D35),
VORÁČKOVÁ Eliška (D60), ŠIMÁČEK Ondřej (M19), FUČÍK Karel (M21)
stříbro: FUČÍKOVÁ Hana (D21), ŠROM Jakub (M19), OMA Jakub (M21)
bronz: LÉHAROVÁ Alžběta (D19), HAŽMUKOVÁ Pavla (D35), OMOVÁ Jana (D60)

****** 144MHz/3,5MHz ****** [3.závod]
jednotlivci:
zlato: LÉHAROVÁ Alžběta (D19), FUČÍK Karel (M21)
stříbro: VORÁČKOVÁ Eliška (D60), HROUDA Petr (M40), MAREČEK Jiří (M40)
bronz: HOROVÁ Pavla (D19), KRČÁLOVÁ Veronika (D21), ADÁMKOVÁ Blanka (D35),
PÁTKOVÁ Alena (D60), ŠIMÁČEK Ondřej (M19)
týmy:
zlato: D19 (Horová, Lehárová, Lněničková), D60 (Voráčková, Pátková, Hanslianová)
M21 (Fučík, Baier, Oma)
stříbro: D21 (Krčálová, Sukeníková), D35 (Adámková, Šimáčková, Hažmuková),
M50 (Mareček, Vlach)
bronz: D50 (Šrůtová, Drábková, Látalová), M19 (Šimáček, Šrom, Šimáček)

****** 144MHz/3,5MHz ****** [4.závod]
jednotlivci:
zlato: KRČÁLOVÁ Veronika (D21), BAIER Martin (M21)
stříbro: ADÁMKOVÁ Blanka (D35), VORÁČKOVÁ Eliška (D60), ŠIMÁČEK Ondřej (M19),
OMA Jakub (M21), MAREČEK Jiří (M40)
bronz: LÉHAROVÁ Alžběta (D19), ŠRUTOVÁ Marcela (D50), ŠIMÁČEK Martin (M19),
FUČÍK Karel (M21), HROUDA Petr (M40)
týmy:
zlato: D19 (Lehárová, Horová, Lněničková), D35 (Adámková, Šimáčková, Hažmuková)
D60 (Voráčková, Hanslianová, Pátková), M21 (Baier, Oma, Fučík)
stříbro: D21 (Krčálová, Fučíková, Sukeníková), M19 (Šimáček, Šimáček, Šrom),
M40 (Hrouda, Šindelka, Zach)
bronz: M50 (Mareček, Vlach, Suchý), M60 (Sukeník, Winter, Blomann)

Denní zprávy z ME:

7.9. Dolaďovací soustředění, příjezdový den na ME

Od středy 4.9. do soboty 7.9. se konalo dolaďovací soustředění nedaleko od Nového Města na Moravě. Reprezentanti zde doladili formu při tréninku všech 4 disciplín, které na ME budou. Soustředění se obešlo bez zranění někoho ze závodníků. Ovšem, někteří reprezentanti, kteří se nemohli soustředění zúčastnit ať už z finančních nebo pracovních důvodů se potýkají se zdravotními problémy. Jedná se o Jitku Šimáčkovou (D35) - kotník a Petra Hroudu (M40) - třísla. Petr ale už vypadá v pořádku, Jitka pravděpodobně vynechá první dvě disciplíny - foxoring a sprint. Dnes jsme společně dorazili na místo konání ME - do Kudowy zdróje, kde je v podvečer na programu trénink foxoringu. Další den první Mistrovský závod ve foxoringu.

8.9. První den - foxoring pro ČR 8 medailí (2-3-3)

Podle výsledků putují do našeho oddílu 2 medaile. Stříbro díky Jakubu Šromovi, který obhájil stejné umístění z minulého roku. Bronz si domů veze Pavla Hažmuková po roční přestávce. Také slovenská Maria Fekiačová předvedla hvězdný výkon a ve své kategorii vyhrála. Zlato pro ČR vybojovaly: Pavla Horová (W19), která obhájila titul z loňska a Jana Omová (W60).
zlato: Pavla Horová (W19), Jana Omová (W60)
stříbro: Veronika Krčálová (W21), Jakub Šrom (M19), Martin Baier (M21)
bronz: Pavla Hažmuková (W35), Martin Šimáček (M19), Jakub Oma (M21)
Počet medailí je stejný jako loni v Srbsku, ovšem na zlaté medaile dosáhla pouze polovina. Na start se šlo pěšky a běželo se v lese nedaleko od hotelu. Trať byla opět delší, než jsme čekali. Mužská trať měřila přes 7km ovšem nejkratší cestou, ideální cesta byla v mnoha případech delší, ale zase rychlejší. Takže nejrychlejší muži mohli naběhat až 10km. Mapa ač vypadala nevinně bíle, "špinavý" les byl snad všude.
Sprint jsme tipovali v parku nedaleko hotelu, proto jsme vytipované místo pěšky obešli, abychom viděli, do čeho další den půjdeme. z toho 2 medaile (0-1-1) pro SK RADIOSPORT výsledky, mezičasy, mapa, článek na ardf

9.9. Druhý den - sprint pro ČR 12 medailí (6-3-3)

pořadí	stát	počet medailí
1.místo	Česká Republika	20 (8-6-6)
2.místo	Ukrajina	15 (5-3-7)
3.místo	Rusko	9 (3-5-1)
4.místo	Slovensko	5 (2-2-1)
5.místo	Bělorusko	6 (1-3-2)
6.místo	Německo	5 (1-2-2)
7.místo	Maďarsko	3 (1-1-1)
8.místo	Anglie	2 (1-0-1)
9.místo	Nizozemsko	1 (0-0-1)

Stejný počet medailí i stupně cennosti a navíc od stejných závodníků. Kuba Šrom zopakoval stříbro a Pavla Hažmuková bronz. Náš oddíl tak získal další cenné kovy do statistiky.
zlato: Pavla Horová (W19), Veronika Krčálová (W21), Blanka Adámková (W35), Eliška Voráčková (W60), Ondřej Šimáček (M19), Karel Fučík (M21)
stříbro: Hana Fučíková (W21), Jakub Šrom (M19), Jakub Oma (M21)
bronz: Alžběta Lehárová (W19), Pavla Hažmuková (W35), Jana Omová (W60)
Sprint byl oproti předchozím letům o hodně delší. Ne zas tak vzdálenostně, spíše časově. Pořadatelé sprint postavili více méně na kopci, na který se ovšem muselo nejdříve vylézt. Kromě 5ti závodníků si nechalo jednu kontrolu dole, která byla na opačnou stranu, než kam vedl startovní koridor, tudíž vylezli na kopec, sebrali pár kontrol, seběhli úplně dolů pro tu zapomenutou a pak hurá opět na kopec na diváckou. Pro představu kopec měl převýšení 70 metrů na 100 metrů vzdálenosti, což byl takový středně prudký svah. Tím chci říct, že jsme stoupali ještě do prudšího. Aby toho nebylo málo, ten kopec byl docela dosti zarostlý nejrůznějším humusem, což komplikovalo cestu ke kontrolám. Na závěr 400 metrový sprint. Jen si představte, jdete 25 minut na maximum (sprintem) a poté ještě 400 metrů sprintujete do cíle. Někdy se to opravdu vyplatilo vydat ze sebe všechno, příkladem je Pavla Hažmuková, která byla 3. o jedinou sekundu. Takže kdybych to měl shrnout do jednoho slova, bylo by to: náročné. Zlaté 30-ti minutové sprinty při oddílovém tréninku :D. Česká reprezentace se vyšoupla díky tomuto velmi vydařenému dni a velmi dobrému přizpůsobení se místním nepříznivým podmínkám vzhůru. z toho 2 medaile (0-1-1) pro SK RADIOSPORT výsledky, mezičasy, mapa, fotky z vyhlášení foxoringu + sprintu by Nečík, článek na ardf

11.9. První klasiky na ME 144MHz/3,5MHz pro ČR 18 medailí (5-6-7)

pořadí	stát	počet medailí
1.místo	Rusko	13 (10-2-1)
2.místo	Ukrajina	16 (5-7-4)
3.místo	Česká Republika	18 (5-6-7)
4.místo	Německo	5 (1-1-3)
5.místo	Polsko	1 (1-0-0)
6.místo	Rumunsko	2 (0-2-0)
7.místo	Maďarsko	2 (0-1-1)
8.místo	Bělorusko	1 (0-1-0)
8.místo	Moldávie	1 (0-1-0)
8.místo	Bulharsko	1 (0-1-0)
11.místo	Švédsko	2 (0-0-2)
11.místo	Slovensko	2 (0-0-2)
13.místo	Litva	1 (0-0-1)
13.místo	Nizozemsko	1 (0-0-1)

Pro náš oddíl vyšli z individuálního hodnocení nejlépe Petr Hrouda, který skončil v kategorii M40 na dvoumetru druhý a Jirka Mareček, který získal stejné umístění, ale v kategorii M50.
V týmech už to bylo znatelně pestřejší. Pavla Hažmuková (W35) brala s kolegyněmi třetí místo. Sandra Látalová (W50) brala také 3. místo. Petra Hanslianová získala zlato, díky absenci jiných týmu v kategorii W60. Kuba Šrom dopomohl ke 3. místu v kategorii M19. Jirka Mareček získal své druhé stříbro v tomto dni v kategorii M50.
zlato: Alžběta Lehárová (W19), Karel Fučík (M21)
stříbro: Eliška Voráčková (W60), Petr Hrouda (M40), Jiří Mareček (M40)
bronz: Pavla Horová (W19), Veronika Krčálová (W21), Blanka Adámková (W35), Alena Pátková (W60), Ondřej Šimáček (M19)
Budíček ráno v 6 hodin. Čas připravit se na závod, obléci se, najíst se, nabalit vydatnou svačinu, na to vše jsme měli jen hodinu, než nám v 7 jel autobus na start. Nevím jestli je to tím, že jsem Čech a že v Česku asi není problém zařídit, aby jelo 7 autobusů naráz na start v 8 hodin, ale v Polsku musí asi jet první půlka v 7, druhá v 8, aby se Rusáci, kteří jedou druhou várkou zbavili konkurence. Prý se mají časy odjezdů na další den klasik prohodit, ale kdo ví, co bude... Každopádně Rusům hodinka spánku navíc pomohla a vyšoupli se z 3. místa mezi národy na 2. se stejným počtem medailí jako máme my. Ještě že máme víc stříbra. Já osobně jsem čekáním na svůj start strávil 5 hodin. Mezitím jsem chodil na záchod, jedl, abych neumřel hlady a chodil na záchod.
V lese konečně po startu mi občas připadalo, že stavitel dvoumetrové trati asi v životě neběžel dvoumetr a že tam asi nikdy nestrávil přes 2 hodiny, jinak by ty kontroly do svahů nedával. Nebo druhá varianta, že se chtěl pomstít za to, že mu to kdysi někdo taky udělal. Pravdu raději nechci vědět. Osmdesátka byla klasicky kratší než dvoumetr, ale i tam časy skákaly kolem hodiny. W35 braly pro nejen jejich překvapení všech 5 kontrol a časy nešly pod 80 minut. Našlo se i pár zraněných závodníků, někteří už bohužel do zítřejšího závodu nenastoupí. Z České výpravy se nezranil nikdo. Hymny se oproti prvnímu vyhlášení tentokrát hrály celé. Pořadatelé zklamali v GPS trackingu, který se nakonec nezavedl, zveřejňování sponzora Samsung a fotky s mobilními telefony od této firmy byly asi jen propagačním materiálem, nikoli cenami za umístění na bedně. Uvidíme, co pořadatelé vymyslí na zítřek. Je před námi poslední závodní den. Poslední sady medailí. Poslední možnost. Uhájíme první místo mezi státy?
z toho 7 medailí (1-3-3) pro SK RADIOSPORT den volna v článku na ardf, výsledky jednotlivců, výsledky týmů, mapa, první den klasik v článku na ardf, fotky Finů

13.9. Druhé klasiky na ME 144MHz/3,5MHz pro ČR 21 medailí (6-8-7)

pořadí	stát	počet medailí
1.místo	Rusko	14 (8-4-2)
2.místo	Česká Republika	21 (6-8-7)
3.místo	Ukrajina	9 (3-3-3)
4.místo	Německo	8 (3-2-3)
5.místo	Litva	1 (1-0-0)
5.místo	Nizozemsko	1 (1-0-0)
7.místo	Slovensko	4 (0-2-2)
8.místo	Anglie	1 (0-1-0)
8.místo	Polsko	1 (0-1-0)
10.místo	Bělorusko	1 (0-0-1)
10.místo	Švédsko	1 (0-0-1)
10.místo	Norsko	1 (0-0-1)

Hroudýs (M40) a Jura (M50) zkrátka umějí klasiky. Ve druhém dni klasik, kdy oba běželi pásmo 3,5MHz se umístili na třetím a druhém místě, což není tak jednoduché.
Zlato z týmového hodnocení si domů veze Pavla Hažmuková (W35), Petra Hanslianová (W60) pro kterou je toto první Mistrovství a už si z něj odváží 2 zlata z týmů (asi proto, že jsou jediný tým v kategorii. Ovšem když se ostatní do lesa bojí tak co že?...). Kuba Šrom (M19) si odváží stříbro, Hroudýs s Tondou Šindelkou také, ale v kategorii M40. Bronz získal Jirka Mareček.
zlato: Veronika Krčálová (W21), Martin Baier (M21)
stříbro: Blanka Adámková (D35), Eliška Voráčková (D60), Ondřej Šimáček (M19), Jakub Oma (M21), Jiří Mareček (M40)
bronz: Alžběta Lehárová (D19), Marcela Šrůtová (D50), Martin Šimáček (M19), Karel Fučík (M21), Petr Hrouda (M40)
Nakonec jsme opravdu jeli busem na start v 8 hodin, takže jsme měli dostatek času na spánek. Předpověď počasí naštěstí úplně nevyšla a ráno na startu dokonce pokukovalo sluníčko a bylo teplo. Dvoumetr tentokrát nebyl tak dlouhý a ani tak "utopený" ovšem kategorie W35 toho měla i tak plné zuby. Jen 2 závodnice našly všech 5 kontrol. Jednou z nich byla i Češka Blanka Adámková, což nás určitě potěšilo. Ovšem hlavní pozornost se upírala opět k chlapům M21, kteří opět nezklamali a dokázali, že jsou světová špička. Všichni tři naši borci obsadili bednu a my jsme si tak mohli díky ním vychutnat českou bednu s českou hymnou. Závod se běžel na takřka stejné mapě, cíl byl na samém místě jako předchozí klasiky. Večer po večeři se cca od 21:45 začaly vyhlašovat výsledky. Na závěr se losovalo asi 5 startovních čísel, která dostala velice zajímavou cenu-dotykové zařízení od firmy Samsung. Poté po půlnoci začala diskotéka, které se neúčastnily pouze juniorské a seniorské kategorie, takže onen večer bylo o zábavu postaráno.
z toho 7 medailí (2-3-2) pro SK RADIOSPORT den volna v článku na ardf, výsledky jednotlivců, výsledky týmů, mapa, druhý den klasik v článku na ardf

Zhodnocení

Jak můžeme vidět v hodnocení národů jsme obsadili 2. místo, takže jsme prvenství neobhájili. Ovšem když se člověk podívá pořádně, zjistí, že jsme získali o 10 medailí celkem více, než rok předchozí. A 59 medailí za 4 dny... Kdybych tam nebyl osobně, asi bych tomu nevěřil. Získali jsme nejvíce medailí ze všech výprav, a ač Rusko na zlata vyhrálo, raději budu o ty dvě zlata chudší, než mít o 23 medailí méně, jako je tomu v případě Ruska. Šampionát přinesl nečekané, ale my jsme se dokázali přizpůsobit. No a ve výsledku ještě budeme mít co dělat, abychom někdy tu sbírku 59 medailí někdy vůbec překonali. A samozřejmě patří díky fanouškům v cíli a těm všem co nám fandili!

Účastníci Mistrovství z SK RADIOSPORT

Více závodníků, více medailí, více úspěchů. To je výčet věcí, ve kterých jsme rok od roku úspěšnější. Bohužel jsme letos nezískali žádnou zlatou individuální medaili, ale nemůžeme chtít všechno, že... Ovšem oproti loňsku, kdy jsme získali celkem 10 medailí (3-5-2) z toho 6 individuálních, letos je bilance celkem 18 medailí (3-8-7) z toho 8 individuálních. Takže se naše sbírka rozrostla o stříbra a bronzy. Příští rok se koná Mistrovství Světa v Kazachstánu, takže motivace k nominaci určitě je a uvidíme, jak si povede i náš oddíl.

zpracoval Jakub Šrom

celkem 59 medailí (19-20-20)

Statistiky našeho oddílu na ME

pořadí	jméno	počet medailí	individuální medaile
1. místo	Petra Hanslianová	2 (2-0-0)	0 (0-0-0)
2. místo	Pavla Hažmuková	4 (1-1-2)	2 (0-0-2)
3. místo	Jakub Šrom	4 (0-3-1)	2 (0-2-0)
3. místo	Jiří Mareček	4 (0-3-1)	2 (0-2-0)
4. místo	Petr Hrouda	3 (0-2-1)	2 (0-1-1)
5. místo	Antonín Šindelka	1 (0-1-0)	0 (0-0-0)
6. místo	Alexandra Látalová	1 (0-0-1)	0 (0-0-0)
7. místo	Zbyněk Žáček	0 (0-0-0)	0 (0-0-0)

Statistika zisku medailí národů:

pořadí	stát	počet medailí
1.místo	Rusko	36 (21-11-4)
2.místo	Česká Republika	59 (19-20-20)
3.místo	Ukrajina	40 (13-13-14)
4.místo	Německo	18 (5-5-8)
5.místo	Slovensko	11 (2-4-5)
6.místo	Bělorusko	8 (1-4-3)
7.místo	Maďarsko	5 (1-2-2)
8.místo	Anglie	3 (1-1-1)
9.místo	Polsko	2 (1-1-0)
10.místo	Litva	2 (1-0-1)
10.místo	Nizozemsko	2 (1-0-1)
12.místo	Rumunsko	2 (0-2-0)
13.místo	Moldávie	1 (0-1-0)
13.místo	Bulharsko	1 (0-1-0)
15.místo	Švédsko	3 (0-0-3)
16.místo	Norsko	1 (0-0-1)

Článek:

Každá hora má vrchol

Sezóna

Bylo to trošku zklamání, neboť se pořadatelé polského Jurassic cupu odřekli pořádání těchto závodů, které pro nás měly být menší přípravou na nadcházející vrchol sezóny Mistrovství Evropy v Polsku. Přece jen si člověk oživí stavěcí techniky Poláků a jejich terén. Od loňského Mistrovství Světa, se závodů neúčastnila do té doby nejlepší žena, Miška Omová a nevypadalo to, že by se to mělo změnit. No, pro holky to znamenalo uvolnění místa pro ty, které se chtějí nominovat. V chlapech se opět vrátil po menší půlroční absenci Martin Baier, který se chtěl jak jinak, než na ME nominovat. Sezónu začal hezky Ondra Šimáček, ale onemocněl a poté skládal zkoušky z dospělosti, a protože maturita je maturita a pomaturitní oslavy se nedají zanedbat, vynechal tudíž pár závodů národního žebříčku a tři nominační závody. Maturita se tuto sezónu nevyhnula ani juniorce Bětce Lehárové, které to nakonec sezónu nijak nezkazilo, ani nepozastavilo. Jinak vše zůstalo při starém.
Reprezentanti včetně veteránů se zúčastnili deseti nominačních závodů. Dle rozhodnutí o nominaci se nakonec kromě dvou kategorií nominovali z každé kategorie tři závodníci. Ony dvě kategorie byly čtyřčlenné. Pořadatele sami před ME neuspořádali tzv. předzávody na osahání si trati, takže jsme si udělali sami dolaďovací soustředění v Milově, které je u Nového Města na Moravě. V rámci soustředění jsme měli trénink všech disciplín, které měli být na ME - foxoringu, sprintu a klasik 144MHz a 3,5MHz.

Příjezd do Kudowy Zdróje

Mistrovství se konalo od soboty do soboty. Takže jsme se v sobotu ze soustředění zabalili a odjeli do centra závodu, hotelu Werde Montana. Bohužel jsme přijeli brzy, pokoje ještě nebyly vyklizeny po předešlých hostech, takže jsme neměli pár hodin co na práci. Většina veteránů s námi na dolaďovacím soustředění nebyla, dojela do Polska až odpoledne. Odpolední bazén přispěl k regeneraci. K večeru se uskutečnil trénink foxoring, který měl proběhnout následující den.

Foxoring

Snídaně byly dostačující. Pečivo, med, máslo, vajíčka, párečky, palačinky, majonéza (doteď jsem nepochopil proč nám ji k snídani dávali). Člověk přišel, vzal si na talíř co chtěl a odešel se najíst ke stolu. Takhle to fungovalo i na ostatní denní jídla. Jen kdyby dávali místo brambor na milion způsobů něco jiného...
Start foxoringu byl několik stovek metrů od hotelu, takže se muselo pěšky. Pro všechny mapy byla velikost A3 a kromě sprintu měřítko 1:15000, takže pořádnej kousek mapy. Naštěstí pořadatelé šetřili místem a půlka papíru byla popsaná logy sponzorů nebo logem mistrovství. Jakmile jsem dostal mapu, bylo mi jasné, že nebude tak lehké udržet se mezi tak málo detaily. Navíc to nebyl žádný krátký sprint. Pár závodníků si stěžovalo, že slyšeli málo kontroly. Naštěstí to nebyl můj problém a i přes veškeré fyzické vyčerpání jsem dokázal myslet na věci, jako je ladění nebo přeladění před kolečkem, přesné dohledávky, rychlé a přesné odběhy atd. Na což jsem občas na soustředěních zapomínal. Za závod jsem udělal jedinou velkou chybu, kdy jsem se špatně podíval na cestu, po které jsem chtěl běžet. Zvolil jsem jinou a tak jsem ztratil asi 3 minuty na postupu, což mě stálo první místo. Jinak jsem byl se závodem spokojený. Poté so ještě v závěru doběhl Martin Šimáček celkově třetí, byl jsem rád, že nebudu na stupních sám. Naše dobré orienťačky Pája Horová a Jana Omová nezklamali a své kategorie vyhrály. Verča Krčálová s Martinem Baierem brali v elitních kategoriích stříbra, na vyšší místa jsme nedosáhli.
Odpoledne jídlo, bazén, masáže, film a trénink na sprint.

Sprint

Tak nějak jsme od příjezdu tušili, že by se sprint mohl běžet v nedalekém parku. Proto jsme si šli předchozí dny tento park projít. Naše tušení se potvrdilo, když jsme zahlédli stany viditelné od hotelu. To jsme ale netušili, že se sprint nepoběží v parku, ale ve svazích a na vrcholu nad parkem. Nyní mi to příjde úsměvné postavit sprint do kopců, kde se nedá sprintovat, ovšem při závodě jsem zrovna náladu na vtípky neměl. Ideální náběhová kontrola, kterou by takhle postavit nenapadlo snad ani Honzu Priessnitze, byla proti směru startovního koridoru. Samozřejmě že mě ani nenapadlo na ni jít. Vystoupal jsem, jak většina závodníků tedy napřed nahoru, sebral kontroly a pak jsem šel opět dolů pro tu náběhovou. Převýšení zpět na kopec činilo 100 metrů výškových na 120 metrů délkových. A to jsem to nešel přímo na kolmo, protože to už bych asi opravdu přestal sprintovat. První okruh se mi povedl a vedl jsem o dvě minuty. Ovšem v druhém jsem udělal špatné taktické rozhodnutí, důsledkem čehož jsem pokazil pořadí a ztratil jsem z 3 minutového náskoku vše a ještě mě Ondra dokázal předběhnout. Ke konci závodu už bylo docela chladno a dokonce i mrholilo.
Pája opět juniorky vyhrála. Fuf potvrdil, že sprint je i záležitost techniky a zvítězil v neuvěřitelném čase. Verča ukázala, že také umí rychle běhat a ostatním ženám to nandala o pět minut. Blanka Adámková je letos ve formě, což dokázala také vítězstvím a Eliška Voráčková jako loni také nenašla konkurenci. Veteráni si na medaili ještě museli počkat.
Poté nás čekal další den, který byl volný. Na programu byl jen trénink klasik a slavnostní zahájení už tak naplno rozjetého mistrovství.

144MHz / 3,5 MHz

Tentokrát se odjíždělo busem. V 7 ráno. Doufal jsem, že se pořadatelé jen upsali, ale nic mi to nebylo platné. Znamenalo to vstávání před 6:15, což není zrovna ideální recept na pořádné vyspání se. Navíc jsem startoval ze všech poslední ve 12:55, takže, jak by řekli pardubáci: mrkev v zimě. Vzal jsem si proto pořádnou svačinku. Moc se neoteplilo, ale nakonec většina běžela jen v dederonech, což jak se později ukázalo, se zdálo moudré. Start byl sice na kopci, ale koridor směrem z kopce do takového prudkého svahu. No říkal jsem si:"pánenko Maria loni mně to stačilo!". Naštěstí pořadatelé nedodrželi 80ti metrový koridor a okamžitě jsem se chytl vrstevnice a traverzoval. Cestička od stratu už byla vydupaná a překvapivě ani ne z nočního pršení moc rozbahněná. Stavitel dvoumetru asi nic o dvoumetru nevěděl. Alespoň mi to tak v prvních relacích připadalo, páč nebylo nic slyšet. Ukázalo se, že přes polovinu kontrol bylo utopených v údolíčkách. Na první jsem strávil o 20 minut delší dobu než bylo ideální a já věděl, že tenhle den teprve dlouhý bude. Měl jsem snad odevšad změřené poslední dvě kontroly a možná kdyby pánbů dal a byly by změřeny správně, že bych to mohl mít i o deset minut kratší. Ovšem při postupu na třetí kontrolu ze čtyř jsem zbystřil, neboť mě šli obě dvě poslední kontroly jinam, než jsem měl naplánováno. No, předposlední jsem po delší obíhačce přes kopec našel. Na každé jsem do té doby ztratil v průměru asi 15 minut. U poslední kontroly mě konečně někdo tam nahoře vyslyšel a já ji našel náhodou mimo relaci. Docela jsem měl strach o limit. No jo no, bojovat až do konce.
Osmdesátka také nebyla jednoduchá a když pominu chudáky dívky W35 s 5ti kontrolami, každý zde taky nějaké ty minutky nechával. Ovšem rozestupy byly i tak velice těsné. Juniorky pro změnu ovládla Bětka Lehárová, za juniory urval alespoň bronz Ondra. Verča opět nezklamala a dosáhla také na bronz, Fuf ten zase lesem proletěl a vyhrál o 20 minut před druhým. Jak to sakra dělá? No a veteráni se také neztratili. Jura skončil nastejno s Hroudýsem, jen v rozdílné kategorii druhý.
Dvoumetr byl za námi, před námi teplá vířivka a volný kulturní den, který většina strávila dopoledním výletem do skal.

3,5 MHz / 144MHz

V druhý den klasik jsme jeli o hodinu později v 8 ráno. Paradoxně jsem byl opět nespokojený, neboť jsem startoval v 0 a nestíhal jsem se připravovat. Zatímco ostatní studovali mapu, která byla z velké části stejná, jako první klasiky, já jsem se rozcvičoval a chystal na start. Pro změnu byl start v údolí. Dvoumetr, ač kontroly byly umístěny někde při vrcholu opět špatně měřil. Důsledkem toho se ženy W35, které opět braly všechno vracely z lesa, kromě dvou závodnic bez kontrol. Jednou se všemi kontrolami byla i Blanka, takže té medaile neunikla. O překvapivý výsledek na dvoumetru (ne že by na to neměla) se postarala Marcela Šrůtová, která si vyběhla bronz. No a znovu navrácený Mojmír, ač bez individuální medaile, tak alespoň s týmovým bronzem zakončil své působení na ME po delší závodní pauze. I když šťastnější byli z výsledku asi Tonda s Lubošem.
No a osmdesátka pro nejsilnější kategorie? Po startu krpál jak prasátko, navíc les nebyl, kdo ví jak průběžný a mapově čitelný. Takže jsem měl problémy při té tepové frekvenci najít sever. Začátek jsem měl pomalý a nedařilo se mě rozeběhnout na rychlost, na jakou mám. V důsledku toho mě vítěz na prvních kontrolách vzal již o více, než pět minut. Poté kopec, který jsem si nedokázal představit ani ve snech. 190 výškových metru na 350 délkových metrech. Připadalo mi, že onen kopec nikdy neskončí a ač jsem cítil, že jsem blízko, nohy odmítali i chodit. Poté jsem se konečně rozeběhl z kopce a nebýt závěrečné tří minutové chyby na dohledávce, mohl bych být čtvrtý. Ale zase bych byl zklamaný, že mě medaile unikla těsně. Verča opět zaúřadovala a vyhrála. Ondra s Marťou skončili v juniorech druhý a třetí, vítěz byl opravdu suverénní. Jura s Hroudýsem opět brali medaile. No a zlatí hoši na závěr: Martin, Kuba, Karel. To je trojka. Na závěr po náročném dni vyhlášení do půlnoci, poté diskotéka a odjezd domů.

Zhodnocení musí být

Na začátek se patří poděkovat fanouškům, kteří přijeli přímo do cíle závodů. Byli jste hnací motory v cílovém koridoru, zvláště pak v tom čtyřsetmetrovém sprintovém. A vám fanouškům doma u počítačů. Slyšel jsem, že mnozí v práci za ten týden moc věcí dopoledne neudělali. No a Janě Omové za dezertíčky. Byly fakt luxusní.
Ono se řekne vyhrej, poraž, nandej. Ovšem ROB není atletika. Závodník jde do závodu s tím, že se může stát cokoliv. A opravdu může. Stačí jedna chybka soupeře a vy zvítězíte. Ovšem co když ji soupeř neudělá?
Verča ukázala, kdo že má zkušenosti a fyzičku a zalátala tak díru po Mišce. Fuf opět dokázal, že zkušenosti jsou nad zlato a že opravdu jde na ME vyhrát o 20 minut. Bajeřík, že ztráta šesti minut i na osmdesátce nic neznamená. Martin, že i když je mladší, tak to nic neznamená. Tonda, že skutečnost je mnohdy jiná než představy. Hroudýs, že i mysl lze přesvědčit. A my všichni jsme dokázali, že zlato není všechno. I přes prohru mezi národy a tak ztrátu titulu státu s nějvíce zlatými medailemi po dvou letech naší nadvlády. Kdo by chtěl mít o dvě zlata více, ale celkově o 23 medailí méně. Opět jsme nasbírali nejvíce medailí. O 10 více, než loni. 59 medailí. Je to asi 1/3 všech medailí, které lze na ME získat. Myslím, že to je pravé vítězství. Andrej opět dokázal sestavit nejlepší tým a část vítězství patří také jemu. A i když každá hora má vrchol, ze kterého se za čas musí slézt, zase se na něj můžeme za rok, za dva vrátit, tentokrát ale s výbavičkou, díky které můžeme na vrcholu setrvat delší dobu.

autor: Jakub Šrom